Dva typy buněk
Neuron
- tělo neuronu (perikaryon)
- výběžky. Mezi nimi dále rozlišujeme:
- axon – jeden typicky dlouhý výběžek sloužící k přenosu signálu od neuronu. Na jeho konci se nachází několik axonálních zakončení (presynaptický terminál, bouton terminaux)
- dendrity – velké množství rozvětvených výběžků sloužící k přijmu příchozích signálů
Těla neuronů se nacházejí na povrchu kůry mozku a mozečku a nebo seskupené v jádrech. Tyto oblasti označujeme jako šedou hmotu. Mezi jednotlivými skupinami neuronů pak procházející jejich výběžky – axony – spojené v drahách, které obecně označujeme jako bílou hmotu.
Toto označení vychází ze skutečného zabarvení tkání – zatímco kůra a jádra mají na preparátu tmavě růžovou až šedavou barvu, myelinem obalené axony jsou bílé.
Typy neuronů
Podle přesného uspořádání výběžků můžeme rozlišit několik typů neuronů:
- multipolární – klasický a nejpočetněji zastoupený typ neuronů, jeden dlouhý axon a stromovitě rozvětvené dendrity
- unipolární – mají pouze jeden axon a žádné dendrity – typ vyskytující se např. ve smyslových orgánech
- bipolární – jeden axon a jeden dendrit, vzácný typ, např. ve zrakové dráze
- pseudounipolární – z těla vystupuje jeden výběžek, který se větví na periferní výběžek (odpovídá dendritu) směřující do PNS a centrální výběžek (odpovídá axonu) směřující do CNS – buňky spinálních ganglií
Z hlediska funkce někdy rozdělujeme neurony
- aferentní – typicky malé buňky z velmi rozvětvenými dendrity sloužící k přijmu signálu
- eferentní – velké buňky s menším množstvím dendritů a dlouhým axonem sloužící k vysílání signálu
Některé další typy neuronů s nimiž se můžete v následujích kapitolách setkat jsou:
- motoneuron – neuron zaponený do motorické dráhy a podílející se na realizaci pohybu
- interneuron – neuron vmezeřený mezi jiné neurony jehož úkolem může být modulace či zpětná inhibice signálu
Neuroglie
- astrocyty – obalují neurony a zajišťují jim:
- mechanickou podporu – astrocytů je více než neuronů a stabilizují tak nervovou tkáň
- metabolickou podporu – astrocyty se podílejí na metabolismu neuronů předzpracováním některých živin, odvodem odpadních látek, ale také např. metabolizací neurotransmiterů
- oligodendrocyty – obalují axony tvorbou myelinové pochvy. Podle její bílé barvy dostala bílá hmota svůj název.
- mikroglie – makrofágy, imunitní buňky nervového systému
- buňky ependymu – tvoří výstelku komor. Jejich specializovaná část vytváří pl. choroideus, který produkuje mozkomíšní mok
Periferní nervový systém
V PNS je uspořádání tkáně odlišné. Nervová těla nalezneme pouze v gangliích, které jsou dvojího typu:
- senzitivní ganglion spinale
- ganglia autonomního nervového systému
Velká část axonů v PNS pochází z neuronů uložených v míše, tj. v centrálním nervovém systému (především všechny motorické nervy).
Nerv je tvořen množstvím axonů, které jsou obaleny myelinovou pochvou. Tu v PNS netvoří oligodendrocyty, ale speciální, tzv. Schwannovy buňky. Astrocyty a mikroglie se v PNS nevyskytují.
Myelinizace
Již několikrát byl použit pojem myelinová pochva. Jedná se o obal nervového vlákna tvořený membránou oligodendrocytu, popř. Schwannovy buňky, který slouží k izolaci. Tím je umožněná lepší vodivost vlákna a vyšší rychlost přenosu. Podrobněji je tento proces vysvětlen v další kapitole.
Ne všechna nervová vlákna jsou myelinizovaná. Například některé vzestupné (senzitivní dráhy) v míše, či některá vlákna autonomního nervového systému myelin postrádají a rychlost přenosu signálu v nich je tak výrazně pomalejší.