Mozek a míchu obalují tři vazivové obaly (pleny, meninx). Jedná se o dura mater (tvrdá plena), uloženou na povrchu, pia mater (omozečnice) naléhající na nervovou tkáň a arachnoidea mater (pavučnice) ležící mezi nimi.
Mezi plenami, okosticí (lebky či míšního kanálu) a nervovou tkání popisujeme prostory – na vně od dura mater epidurální, mezi dura mater a arachnoidea mater subdurální a mezi arachnoidea mater a pia mater subarachnoidální prostor. Tyto prostory se svým charakterem liší v případě mozku a míchy.
Prostory mozkových plen
- epidurální prostor - za fyziologického stavu neexistuje neboť dura mater pevně srůstá s okosticí lebních kostí. Vzniká pouze traumaticky odtržením pleny od kosti při krvácení z meningeálních cév
- subdurální prostor - fyziologicky nepatrná štěrbina mezi plenami
- subarachnoideální prostor – vzniká díky faktu, že zatímco arachnoidea mater naléhá na dura mater a tedy kopíruje v podstatě tvar lebky, pia mater zabíhá po povrchu mozku do všech zářezů a mezi závity. V některých místech je prostor tak rozšířen, že jej označujeme jako mozkové cisterny. V subarachnoideálním prostoru se nachází mozkomíšní mok – tekutina produkovaná v komorách – neboť oba prostory spolu komunikují. Najdeme zde cévy Willisova okruhu, které zásobují mozek
Prostory míšních plen
- epidurální prostor - na rozdíl od mozku existuje i za fyziologického stavu, je vyplněn vazivem a žílami
- subdurální prostor - jako u mozku
- subarachnoideální prostor – přechází plynule ze subarachnoideálního prostoru hlavy, také obsahuje mozkomíšní mok a v tomto případě míšní cévy
Pleny jsou krevně zásobeny i inervovány z vnějšku, cestou meningeálních tepen a nervů.
